Turistický oddíl mládeže Medvědí stopa Holešov

Zpět na seznam článků

Boyard pohledem Špejli

napsal Špejla | 31/03/2009

Boyard 2009

Na vlakové nádraží přišlo v sobotu 28.3. hodně málo členů, aby podpořily oddíl v soutěži Boyard. V 7:50 byla na vlakovém nádraží pouze čtyřčlenná skupina ve složení: Striga, Jelen, Špejla a Kuba Š. Kuba ještě váhal jestli pojedeme, ale jeli jsme. Do Bystřice jsme přijeli trošku s časovým skluzem. Bylo tam celkem 25 tomíků, kteří soutěžily o poklad.
Po přijití našeho týmu jsme se rozdělili do pěti skupinek po pěti. V naší skupině jsme byli mi z Holešova a Bystřičtí Kalda a Svoby. Měli jsme zjistit, které město je místo X.

Naše úkoly začaly u klubovny. První úkol byl že jsme si vybrali obálku s puzzle a museli jsme postavit puzzle a zjistit budovu, u které je mapa, abychom mohli pokračovat. My jsme měli školku Radost. Pak jsme šli asi jeden až dva kilometry k další kontrole. Šli jsme okolo rybníka a na místě jsme byly o půl hodiny dříve, ale už tam byla kontrola. Abychom získaly indicii, museli jsme postavit stan do sedmi minut. Indicii jsme získali a šli jsme dál k další kontrole. Cesta byla docela krátká, ale zabahněná. U další kontroly jsme byli v dobu oficiálního otevření první kontroly a museli čekat asi čtvrt hodiny, protože tam byl tým před námi. Tam jsme museli házet šipky do balonků a v jednom byla indicie, ten správný trefil Jelen. K další kontrole byla cesta přes most ke křížku. Tam jsme si měli zapamatovat kde jsou na šachovnici klíče. I tam jsme uspěli a šli jsme dál. Další cestu jsme si zkrátili přes pole a skoro jsme dohonili první tým. Tento úkol byl jednoduchý, měli jsme hodit kámen tak, aby se dotýkal jednoho klacíku. Tam nám řekli, že dostaneme bonus když kopneme jednoho chlapa pod koleno. Potok – takový nesla název další kontrola. Měli jsme po prkně přejít pro indicii nad řekou. První to zkoušel Jelen a pak Striga ten to dokázal.

Čekal nás oběd a minové pole, které měli dva přejít bez výbuchu. Radši bez komentáře, protože by nás, co jsme tam byli, hnali s holí v ruce. Oběd byl jako vždy maso a brambory. Museli jsme čekat než nás pustí, protože jsme byli časově napřed. Na další kontrolu jsme šli přes hřbitov. Tahle byla nejhorší. Měli jsme strkat ruku do nějakých humusů, ty byly: voda a tráva, voda a zase tráva, uvařené těstoviny a dvakrát jakási kaša. Bylo to na blití. Během této cesty jsme si mysleli, že místo X je Rožnov pod Radhoštěm. I to jsme zvládli, ale jen tak tak. Po cestě směrem na Hostýn jsme byli zastaveni další kontrolou. Lovili jsme v kanále místo ryb klíče a toto bylo jediné, kdy jsme neuspěli. Další cestou poprvé lesem jsme šli na paseku, kde jsme museli zatloukat hřebíky tak, abychom ťukli poslední. Šli jsme šli a u chaloupky na kuří nožce jsme se dozvěděli, že tam se kontrola ruší. To nám řekla první skupina. S první skupinou jsme šli až na vodu. Museli jsme nosit ledovou vodu v ústech do sklenice.

Pak následoval Lom. V Lomu jsme řekli co je místo X. Řekli jsme Vsetín, protože během cesty přišly další indicie. Byl to Vsetín. Po přijití poslední skupinky, která přišla po půl hodině po nás, jsme hledali poklad. Všichni všechno prohledali, ale Striga našel poklad. Byl první z našeho oddílu kdo ho našel. Na dortu pokladu byl znak města Vsetína. K nádrží jsme jeli autem, ale vystupili jsme u klubovny. Pak jsme šli pěšky. Domů jsme dojeli živí a zdraví.